Jógová hrátka zajíc a želva
Jógová hrátka na motivy klasické bajky Zajíc a želva
Pomůcky: Jógové pexeso skřítka Štěstíka od Jógalovánek, šablona s želvou, papír A4 a klouzavá podložka (nebo podlaha, stůl)
Příprava: vystřihněte ze šablony želvu, vybarvěte ji a slepte. Z papíru A4 vytvořte jednoduché stojánky, podle návodu na šabloně. Do stojánku umístěte kartičku zajíce a pak další kartičky s pozicemi, podle vašeho výběru
Naše hra začne na kouzelném ostrově. A jak se tam dostaneme? Letadlem a loďkou tam budeme nejrychleji...
Hned, jak uvážeme loďku ke stromu, přijde k nám pomalým a rozvážným krokem želva. Pojďte proměníme se také v želvu, ať si můžem trochu popovídat. Sedneme si a opřeme nohy o chodidla. Dáme lokty mezi kolínka a pak se jednou rukou poplácáme na zadečku a položíme ji dlaní na zem a pak se i druhou rukou nejprve poplácáme na zadečku a pak ji polížíme na zem. Vystrčíme hlavu z krunýře a právě včas, protože místní želva nás zve na prohlídku ostrova. Rádi přijímáme, ale nejprve se potřebujeme zdokonalit v želví chůzi. Každý si ji proto vyzkouší na své podložce- pomalu a vědomě chodíme dokola po okraji podložek a klademe nohy pečlivě jednu za druhou. Patu jedné nohy pokládáme přesně před špičku druhé. Pozorujeme a prociťujeme svoje chodidla...vnímáme, jak se pomalu dotýkají země a jak se od ní odlepují...Možná někoho překvapí, že chodit pomalu může být těžší než chodit rychle😉
Už nám to dobře jde a tak se vypravíme se želvou prozkoumat ostrov... koho cestou potkáme a co uvidíme? To záleží na vás- vylosujte nebo vyberte několik kartiček z pexesa skřítka Štěstíka I. Každou pozici zacvičte a kartičku umístěte do stojánku a položte ji na hladký povrch, představující ostrůvek (na zem, na stůl na hladkou podložku. Poznámka:Popis pozic z pexesa najdete na www.jogalovanky.cz, pokud cvičíte s malými dětmi, dejte kartičky do stojánku dvě, aby byl obrázek vidět z obou stran. Děti pak spíš zůstanou na svých podložkách, když dobře uvidí 😉
Ale kdo to k nám přichází teď, no nedá se úplně říct přichází, spíš přibíhá a nebo ještě lépe přihopsává...ano, je to zajíc. "Ahoj, co tady děláte, vy si dáváte závody kolem ostrova?" Ptá se zajíc a podivuje se, proč jsme si na obhlídku ostrova nevybrali jeho...prý, že by nám to šlo rychleji... Vysvětlíme mu, že my si raději vše prohlížíme pomalu, v klidu a plně se tomu věnuje. " Coooo, no to musí být tedy pěkná nuda", odpoví zajíc, "a vůbec , vlastně se strašně nudím i teď, tenhle ostrov je zoufale prťavý a nic zajímavého tu není...pojďte si dát někdo alespoň závod...podívá se na želvu a s nakrčeným čumáčkem řekne: "no tebe jsem želvo zrovna nemyslel...chichichi s tebou by to nebyl žádný závod, to přece každý ví, že já jsem rychlejší...no, ale nezkusíme to, prosím, alespoň se tu bude něco dít" "a proč vlastně ne", odpoví k našemu úžasu želva.
A za chvilku už oba čekají na startu. Označte si start nějakou kartičkou pexesa a postavte k němu ve stojánku kartičku zajíce a papírovou želvu složenou podle šablony.
A závod právě začíná...3,2,1,start...zajíc vybíhá a my skáčeme s ním...po chvilce se zastaví...rozhlédne se a říká si..." Tady je nějaký(á) pěkný(á) ...název kartičky u které se rozhodnete zajíce zastavit...přepadla mě nějaká únava, snad se tolik nestane, když se na chvilku posadím a odpočinu si." Zajíc se posadí, ale místo, aby si odpočinul a pokračoval v závodě, tak ... usne. Kartičku zajíce přesuňte na k místu (ke kartičce), kde usnul a položte ji.
A vybíhá želva...děti se střídají a foukají želvu po herním plánu, od jedné kartičky ke druhé. Pozice na kartičce, ke které želva dojde zacvičíme. Želva takto překoná celou dráhu. Dojde na konec a odpočine si...
Představuje si a my s ní, co všechno dnes na ostrůvku a při závodě viděla a koho potkala...Nechá se příjemně uvolnit slunečními paprsky...cítí (a my s ní) jak jí sluneční paprsky šimrají a uvolňují, její tělo jakoby tálo.
Po relaxačním odpočinku si želva vzpomene na zajíce...a my se jdeme podívat s ní, jak to se zajícem dopadlo. Probudil se a začichal nosem...umíte to také? Vyzkoušejte si zaječí dech...A jak čichal, najednou ucítil, že želva už je v cíli...nejprve si pomyslel, že ještě nejspíš neodstartovala. Ale pak mu to všechno došlo...Usnul a prohrál závod. Strašně ho to rozzlobilo a už se chystal, co všechno ošklivé želvě řekne...
Ale víte co se stalo? Jak se mu moc nechtělo přiznat porážku, hopkal zpátky docela pomalu...skoro jako želva. Každý svůj krok plně vnímal a všímal si i všeho kolem...třeba ten strom, kolem kterého chodí každý den se mu dnes zdál pěkně vysoký. Dokonce se zastavil a pozoroval, jak mu z jeho temně zelených větví visí šišky. Jedna spadla blízko něj. Dlouho si ji pak prohlížel a žasl, jak její jednotlivá patra do sebe dokonale zapadají... Zde můžete dát další příklady z vašich kartiček, čeho si zajíc všiml a/nebo si posdílet s dětmi, čeho si někdy v přírodě zajímavého všimly.
Když se zajíc konečně dostal do cíle k želvě, byl spokojený a klidný. Pogratuloval želvě k vítězství a poděkoval jí, že ho naučila si všímat. Od toho dne se zajíc už nikdy nenudil. Na ostrůvku bylo vždy co pozorovat, nad čím žasnout a kde se pomalu a vědomě procházet.