Tohle je mé oblíbené křeslo. Krásně se v něm při houpání odpočívá. Bez internetu, monitorů a telefonu. Jednoho  dne jsem se zhoupla a ze všech semínek, zasetých do mého života v časech minulých, vyrostly do času přítomného- Jógalovánky. Dokonale se v nich mísí mé největší lásky.

Láska k pastelkám, tužkám a papíru je stejně stará, nebo mladá :) jako já. Moc ráda vzpomínám na výtvarný kroužek v tehdejší Lidové škole umění, který jsem u skvělé paní učitelky Řehákové navštěvovala celé dětství.

Láska k józe je trochu mladší, ale i tak, už jsme spolu více než  15let. Je o to intenzivnější, že se o ní, jako lektorka, mohu dělit se svými velkými i malými žáky.

Láska k dětem, která mě přivedla od čísel zpět ke hraní a k přemýšlení o jeho smyslu. Dětská radost a spontánnost, kterou mě naplňují moje děti i malí jogínci na kurzech má na vzniku Jógalovánek nemalý podíl. Chtěla jsem, aby  se děti k tomu, co prožily na lekcích, vracely i doma. Proto jsem jim  pokaždé nakreslila mandalu s jógovými pozicemi a částmi příběhu, který jsme si vyprávěli.  Mandaly si pak oblíbili i rodiče. Často chtěli také vybarvovat, ať už sami, nebo s dětmi. Teď je tedy kreslím pro všechny :)

Láska ke hře, která nemá poražené, ale hraje se pro pocit radosti a spojení se spoluhráči. Takové jsou kooperativní hry . Ty první jsem, stejně jako mandaly,  vytvořila na své kurzy. Děti je ale chtěly i domů, aby si mohly zahrát s rodiči a sourozenci. Takové přání jsem přece musela splnit... a tak se narodil skřítek Štěstík.

Pro Vás,

s láskou ke hře, józe a tvoření

Daniela


 Za  fotky moc děkuji Lucce